článek v časopisu Stavebnictví
článek v časopisu Moje železnice
reportáž České televize o novém nádraží
Karlovy Vary
Novostavba nádražní budovy, rekonstrukce části výpravní budovy ŽST Karlovy Vary – horní nádraží
Rozvoj Karlových Varů ve 2. pol. 19. století potřebuje ke svému růstu napojení na železnici. Roku 1870 je město napojeno na evropskou železniční síť, která umožňuje snadnou dopravu lázeňských hostů do města, v roce 1898 je pak vybudováno výstavní nádraží.
Stávající objekt nádraží byl po válce postaven jako provizorní po vybombardování spojenci 19. dubna 1945. Z hlediska památkové péče je výpravní budova z přelomu 40. a 50. let bez památkové hodnoty. Jako hodnotný se zachoval litinový přístřešek s výtvarnými prvky nad 1. peronem z přelomu 19. a 20. století. Ten je ve fázi před rekonstrukcí celého kolejiště SŽDC (Správy železničních dopravních cest) v roce 2018 navržen k rekonstrukci. Zachováno a rekonstruováno je též východní křídlo budovy, kde je umístěna dopravní technologie SŽDC.
Na místě staré výpravní budovy je navržena nová budova Horního nádraží, splňující současné požadavky provozu nádražních budov. Architektonický jazyk je současný, dvoupodlažní budova je zasazena do svažitého terénu se vzrostlou zelení, směrem k centru města má organický tvar. Ústřední veřejná část je prosklená dvorana s horním světlem přes obě patra, kde úroveň přízemí navazuje na prostor přednádraží, a v patře je hala s pokladnami ČD centra a s přístupem na peron. Dvoupodlažní prostor, kompletně prosklený v pásu 12 metrů denním horním světlem, je vzdušný veřejný prostor, nádražní budova bude plná denního světla, prostor uvnitř nádraží současný a zároveň reprezentativní. V dalších fázích projektu je počítáno s podchodem, vedoucím z této dvorany na perony.
Navržená stavba má aerodynamický tvar, který je mimo jiné příhodný k odvádění vody či sněhu. Využívá terénní vlny k dosažení účinu jak funkčního, tak výtvarného. Plášť je koncipovaný k místním povětrnostním a klimatickým podmínkám, které byly brány v potaz. Technické řešení pláště včetně izolací a statiky konstrukcí, včetně technologického vybavení je řešeno s ohledem na nízkou energetickou náročnost budovy.
Součástí projektu je návrh rekultivace zeleně, kvalitní stávající stromy jsou zachovány a tvoří součást nového designu a tváře nádraží.
Horní nádraží je situováno na levém břehu řeky Ohře ve vzdálenosti cca 1 km od historického centra Karlových Varů, v jeho spádové oblasti je též sídliště Růžový vrch na severu a sídliště Bohatice na východě území. Z toho vyplývají navazující krajské a městské projekty:
archiweb: Horní nádraží v K. Varech bude mít po letech odkladů novou budovu