Praha 3, Královské Vinohrady, realizace
- Nejlepší z realit 2003 / VÍTĚZ / Best of Realty 2003 / WINNER
- Winner of the Best Shopping Centre Development Award 2003 (Czech & Slovak Construction Investment Journal
Palác Flora je situován na nároží ulic Vinohradské a Jičínské v sousedství Olšanských hřbitovů.
Záměrem návrhu bylo vytvořit hranu městské zástavby při otevřeném prostoru parku Olšanských hřbitovů a tím potažmo dotvořit prostor křižovatky ulic Vinohradské a Jičínské. Vycházeli jsme z představy, že v této křižovatce je nutné vytvořit nároží. Hmota budovy je předsunuta směrem ke křižovatce, je vykonzolována nad vestibul metra, takto byl vytvořen veřejný prostor s průhledy do zeleně Olšanských hřbitovů. Pěší tah kolem budovy jakož i nástup do obchodní pasáže i vestibulu kanceláří je tedy z tohoto překrytého veřejného prostranství.
Zaoblené nároží je zdůrazněno jednoduchou zvýšenou ustupující dominantou, která působí hlavně v průhledech v blízkosti Vinohradské třídy.
Objekt, který je rozdělen do dvou městských bloků, velikostí a měřítkem navazujících na okolní vinohradskou zástavbu, půdorysně navazuje na rastr ulic v intenci původních zastavujících podmínek Královských Vinohrad. Vzdálenost mezi těmito dvěma bloky Paláce Flra je totožná s šířkou ulice Přemyslovské. Oba bloky jsou propojeny skleněným eliptickým architektonickým prvkem, který v průhledech ulicí Přemyslovskou vytváří silnou vizuální osu s Plečnikovým kostelem Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad. Noční osvětlení tuto vizuální osu zdůrazňuje.
V širších vztazích byla vytvořena simulace v modelu všech okolních objektů včetně projektu na místě objektu garáží, který měl v té době již územní rozhodnutí. S tímto projektem (dnes Luxemburg Gardens) byl náš projekt v územním řízení koordinován – výška římsy, dopravní řešení mezi jinými. Výstavba tohoto bloku dokončí tuto hranu horních Vinohrad. Provedli jsme též zákresy do letecké mapy Prahy, kde je řešení bloků v návaznosti na stávající bloky Královských Vinohrad prostým pokračováním. Měřítko v tkáni Prahy je zachováno, je identické s blokovou zástavbou Vinohrad, jak ve velikosti těchto bloků, tak ve výšce římsy.
Na severní straně Paláce Flora vytváří parková plocha se vzrostlými stromy v šíři 16 - 20 m veřejný prostor městského charakteru. Nově navrhovaná zeleň se v čase vizuálně propojí se stromy Olšanských hřbitovů, parter je doplněn též o odpočinkové plochy s lavičkami a drobnou architekturou.Tyto parkově upravené prostory budou plně veřejně přístupné. V chodníku při ulici Jičínské návrh obnovuje dnes již neexistující stromořadí, zeleň je též navržena na střešních terasách kancelářských pater, jakož i v prostoru nad vestibulem kina.
Tímto polyfunkčním objektem typově vytvářejícím nový typ městského paláce autoři navazují na tradici veřejného pražského paláce první poloviny 20. století. Vnitřní členění je založeno na principu pražské pasáže s napojením na vestibul stanice metra Flora a jeho napojení na pasáž procházející celým objektem. Osu budovy tvoří 120 metrů dlouhá nákupní pasáž - hlavní komunikační tepna.Tato pasáž je v podstatné části prosvětlena horním světlem-pilovitým světlíkem, který přenáší přírodní horní světlo přes všechny čtyři patra nákupních galerií. Tyto galerie též ustupují směrem ke světlu. Hlavní vertikální osou objektu je eliptická prosklená dvorana, která též umožňuje aby tato pasáž měla dostatek přírodního světla.
Vnitřní uspořádání připomíná strukturu města – tento pocit vnitřní ulice je umocněn v průhledech na ustupující patra galerií osvětlených horním světlem světlíku. Základem byl princip transparentnosti jak v interiéru – transparentní zábradlí, veškeré prvky vertikální komunikace – výtahů, eskalátorů, ale i princip cílených výhledů směrem ven z interiéru na strategických místech – v transparentním oválném spojovacím prvku, s výhledy z projektu tak, aby v zarámování velkých transparentních ploch skel byla vidět zeleň Olšanských hřbitovů jakož i zeleň realizovaná jako součást projektu. Je kladen důraz na jednotný výraz návrhu veřejných prostor pasáží, všechny prvky zde tvoří jeden celek navržený jednotícím architektonickým jazykem, jehož nedílnou součástí je právě horní osvětlení denním světlem.
V horních patrech bloků nad obchodní pasáží jsou kancelářská patra, která jsou v současné době pronajímána a dokončována. V severním bloku je z pasáže přístupné multikino, největší sál s 3D projekcí I-Max.
Tímto polyfunkčním objektem typově vytvářejícím nový typ městského paláce autoři navazují na tradici veřejného pražského paláce první poloviny 20. století. Vnitřní členění je založeno na principu pražské pasáže s napojením na vestibul stanice metra Flora a jeho napojení na pasáž procházející celým objektem.
Osu budovy tvoří 120 metrů dlouhá nákupní pasáž - hlavní komunikační tepna.Tato pasáž je v podstatné části prosvětlena horním světlem-pilovitým světlíkem, který přenáší přírodní horní světlo přes všechny čtyři patra nákupních galerií. Tyto galerie též ustupují směrem ke světlu. Hlavní vertikální osou objektu je eliptická prosklená dvorana, která též umožňuje aby tato pasáž měla dostatek přírodního světla. Vnitřní uspořádání připomíná strukturu města – tento pocit vnitřní ulice je umocněn v průhledech na ustupující patra galerií osvětlených horním světlem světlíku.
Základem byl princip transparentnosti jak v interiéru – transparentní zábradlí, veškeré prvky vertikální komunikace – výtahů, eskalátorů, ale i princip cílených výhledů směrem ven z interiéru na strategických místech – v transparentním oválném spojovacím prvku, s výhledy z projektu tak, aby v zarámování velkých transparentních ploch skel byla vidět zeleň Olšanských hřbitovů jakož i zeleň realizovaná jako součást projektu. Je kladen důraz na jednotný výraz návrhu veřejných prostor pasáží, všechny prvky zde tvoří jeden celek navržený jednotícím architektonickým jazykem, jehož nedílnou součástí je právě horní osvětlení denním světlem.
V horních patrech bloků nad obchodní pasáží jsou kancelářská patra, která jsou v současné době pronajímána a dokončována. V severním bloku je z pasáže přístupné multikino, největší sál s 3D projekcí I-Max.
V průběhu stavby náš tým absolvoval druhou architektonickou soutěž, a to na interiérové řešení veřejných prostor pasáží. V rámci této soutěže byla vytvořena maketa 1 : 1 v osmimetrovém poli přes všechna čtyři patra pasáží, včetně prvků osvětlení, barevného řešení zábradlí a všech materiálů podlah, stropů, stěn, informačního kódu budovy.
V rámci Transparentního principu jsme použili v interiéru materiály, které tento koncept podtrhovaly, průhledné sklo je doplněno prvky pískovaného skla, doplňující nerezové prvky zábradlí, detailování výtahů, eskalátorů. Dlažba byla zvolena světlá vápencová béž, doplněná akcentovou skořicovou barvou vytvářející členící rastr. Akustické podhledy jsou světlé-slonová kost, doplněné svítícím podhledem z pískovaného skla. Na tyto svítící pásy jsme napojili a navrhli informační systém pro celou budovu-kontrastní černá s doplňkovou žlutou na pískovaném skle. Na spojovacích mostech jsou též svítící podhledy z pískovaného skla, odlehčující tak hmotu mostu. Tím se tyto mosty stávají zároveň obřími osvětlovacími prvky k dosažení patřičné intensity ve spodních patrech pasáže. Též barva okolních věží kancelářských prostor dotváří barevné řešení, vnímané přes prosklený strop světlíku. Tím se promítá do interiéru žlutobéžová barva parapetů skleněné fasády a béžová hořického pískovcového obkladu.
„Téma moderního paláce je výjimečný fenomén český, specificky pražský. Vyvinul se po vzoru pařížských obchodních domů, tyto však zůstaly navždy pouhými obchodními domy. Snoubí v sobě funkce nákupních pasáží se službami, dále kanceláře, společenské sály, často kina, též i bydlení. Pražské paláce jako Lucerna, Atlas či Brodway se staly jasným tématem pro architekty pražské avantgardy.“
Petr Franta
In: Brikcius, E.: Sny Eugena Brikciuse, Garamond, Praha 2002, s. 91
„Pasáže v Praze se začleňují do nového typu budov, městského pláce, náročného, byť spíše eklektického výtvoru. Novátorská role paláce spočívá bezpochyby v modernizaci průchozího domu, podle ideálu víceúčelovosti, zahrnující bydlení, obchodní části, kanceláře a zábavní prostory. Tato integrace je podivuhodná, neboť je v rozporu s vývojem moderních měst západní Evropy, kde pasáže (zejména v Paříži) se ztotožňují s předchůdci obchodních domů. V Praze se tyto jevy propojují: pasáž i obchodní část jsou dvě instituce, které městský palác téměř vždy sdružuje. Pasáže, plody jakési odedávné archeologie města a ducha se postupně snoubí s moderním hnutím avantgardní architektury.“
In: Brožová, M., Hebler, A., Scaler Ch.: PRAHA – průchody a pasáže, EURO ART VOLVOX GLOBATOR, Praha 1997, s.18-19
citace:Alena Kubová, L´avant-garde en Europe centrale, Flammarion, Paris 1981
funkce objektu: polyfunkční objekt – obchodní pasáž, administrativa, kina
kancelářské plochy: 18 260 m2
kinosály: 3 300 m2
restaurace: 2110 m2
obchodní plochy: 15 170 m2
sklady: 1 230 m2
veřejná pasáž: 4 568 m2
celková podlažní plocha: 45 675 m2
garáže: 850 aut